Vyplňte email a koukněte se zdarma na video:

Jak na bezproblémový porod?
Metoda tří klíčů

Shlédnout video zdarma

VAŠE TĚLO JE ZROZENÉ K ROZENÍ

Hanka Brožová

Hanka Brožová o sobě říká, že je porodní babička. Je mladá, je nadšená a svou práci dělá ráda. Patří jakoby do úplně nové generace porodních asistentek. V posledních letech se v její prastaré profesi totiž konečně začínají objevovat ženy, které porod považují za přirozený proces a dokážou v něm své klientky vnímavě a láskyplně podpořit. Hanka patří mezi ně. Předbíhá svou dobu, je výjimečná a takoví lidé to nemají vždycky právě lehké.


Jak jsi se ke své krásné práci dostala? Už jako malá holčička sis hrála s Barbínkami na porodnici nebo to přišlo až později?

Vůbec ne, profesi porodní asistentky jsem objevila až na gymnáziu. Ale máš pravdu, že taková ta těhotná barbína s otevíracím břichem byla dlouho mé dětské (a nesplněné) přání. Naštěstí dneska nepotřebuju ženám břicha otvírat.


Mně se líbí tvoje historka o tom, co rozhodlo pro porodní asistenci, když sis volila svou budoucnost. Zopakuješ mi jí?

Myslíš ten příběh s knihou Porod doma? To jsem si tenkrát, poté, co jsem objevila v učitelských novinách obor porodní asistentka, napůjčovala v knihovně hromadu knížek o porodnictví, abych zjistila, co tahle práce vlastně obnáší. A naštěstí někdo vedl mou ruku při výběru zrovna tou "alternativní cestou", takže jsem jedním dechem přečetla i zmiňovaný Porod doma od Jany Doležalové. Ústřední postavou byla ruská porodní bába Aňa Goršina, která doprovázela ženy k porodům v domácích podmínkách a měla jisté svérázné praktiky. V jedné z kapitol doporučovala rodící ženě teplou vanu, kousek čokolády a skleničku červeného a to mě dostalo. Tenkrát jsem si řekla: "Jo, tak tohle chci dělat." Hrozně mě tenkrát mrzelo, že se s ní nemohu potkat osobně a učit se od ní.


Tos mi hezky nahrála na další otázku. Od koho jsi se tedy naučila nejvíc? Vím, že škola ti moc nevyhovovala...

To je pravda, škola mě naučila hlavně to, jak tu práci dělat nechci. Ale abych zas nebyla úplně nespravedlivá, bez patřičných teoretických znalostí to nejde. Potřebujeme umět rozeznat určitá rizika a patologie, aby naše péče o ženu byla kvalitní a bezpečná. Hodně moc jsem se naučila od svých starších kolegyň z Unie porodních asistentek, kterých si za jejich práci moc vážím. Ze seminářů a workshopů, které vedly někdy i zahraniční lektorky, a které jsem si musela sama zaplatit a absolvovala jsem je z vlastní iniciativy ve svém volném čase. Úplně nejvíc se ale učím přímo od žen a jejich dětí. A to stále.

A málem bych zapomněla na legendární porodnici ve Vrchlabí, kde jsem dělala během studia několik týdnů praxi. Tam jsem se naučila, že i v porodnici lze rodit přirozeně, s respektem a bez léků a zbytečných zásahů. Bohužel tato porodnice už neexistuje.



Školu už máš úspěšně za sebou, tuším, že más nakonec i vysokoškolský titul... Jak tedy vypadá tvoje práce v současné době. Co nabízíš ženám?

Ano, vystudovala jsem porodní asistentku a pak ještě specializaci v komunitní péči, takže jsem teď "paní magistra". Osobně si na tituly příliš nepotrpím, ale uvědomila jsem si, že v dnešní době je to nutnost, pokud chceš, aby se s tebou někdo na vyšších místech vůbec bavil. No a protože jsem nechtěla jen sedět doma na zadku a čekat, že se situace v našem porodnictví změní sama od sebe, začala jsem magistrou, pokračovala viceprezidentkou v UNIPĚ a kdo ví, do čeho dalšího se ještě namočím.

Momentálně mě ženy mohou potkat zhruba 6x měsíčně na porodním sále v porodnici, která je přihlášená do programu PPP (Přirozený porod v porodnici), 1x týdně v poradně, kde provádím těhotenské masáže a konzultace, 1x měsíčně na předporodním kurzu a čas od času i na nějaké přednášce v rámci větších akcí, třeba na Světovém týdnu respektu k porodu.

A o své klientky pak pečuji i v průběhu porodu a po něm. To je má neoblíbenější pracovní náplň.


Tvoje práce v porodnici, to je vůbec zajímavé téma... Jaký z ní máš pocit? Od loňského ledna je tuším v platnosti zákon, který říká, že jako porodní asistentka můžeš vést fyziologický porod. Máš skutečně kompetenci vést porod od příchodu ženy až po zachycení dítěte? Tedy po celou dobu porodu...

Porodní asistentka s platnou registrací měla a má dle zákona kompetence vést fyziologický porod bez odborného dohledu lékaře. Vyhláška z loňského ledna, ač se na první pohled tváří, že dovoluje něco, co před tím dovoleno nebylo, nám naopak situaci komplikuje, neboť je v ní uvedeno, že porod můžeme vést, laicky řečeno, až když to lékař dovolí. Vzhledem k tomu, že už jsem měla možnost navštívit několik porodnic, vím, že to v každé funguje trochu jinak. Někde vedou porody výhradně lékaři, někde porodní asistentky, zatímco lékaři dohlíží. Naše porodnice je hodně malá, v malém městě, kde se trochu zastavil čas, a tak k nám většinou chodí ženy, které stále ještě spatřují výhodu v lékařsky vedeném porodu.

Obvykle tedy pečuji o ženu od příjmu do té doby, než se zcela otevře, a občas se přijde podívat lékař, kterému pak asistuji v závěru porodu. Přestala jsem si ničit nervy a se systémem bojovat. Mám sice od vedení povoleno v případě nekomplikovaného porodu rodit s ženou na novém krásném porodním pokoji, nikdo to ale zatím nevyužil. Místní ženy mne před porodem nekontaktují (ty, které se ozvou, chtějí většinou rodit jinde) a nenosí si ani porodní plány, což je podle mě škoda.


To ti asi moc nevyhovuje, vím, že bys ráda o ženu pečovala kontinuálně. Ideálně od začátku těhotenství až po návštěvu doma v šestinedělí.

Ano, kontinuální péče o ženu jednou nebo dvěma porodními asistentkami, které žena a její rodina zná, by byla ideální. Snažím se to tak trochu praktikovat mimo porodnici, ale není v mých silách obsáhnout vše. V jižních Čechách jsem jediná, která poskytuje služby v takovém rozsahu. Poslední dobou hodně vnímám, že mi chybí kolegyně, s kterou bychom se mohly v případě potřeby zastupovat. Člověk nemůže být v pohotovosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Ráda bych např. pořádala ještě více kurzů, oslovují mne ženy, které by rády poznaly mohendžodáro, ale je náročné to vše časově skloubit dohromady.


Co mi tedy můžeš nabídnout, když budu žena, která má zájem porodit přirozeně ve tvé péči?

Mohu ti nabídnout první setkání, na kterém si ujasníme tvá přání a potřeby, tvou motivaci, případně předchozí zkušenosti. Probereme také tvůj zdravotní stav a dosavadní průběh těhotenství. Dále ti můžu nabídnout různě časté konzultace a klasickou poradnu jako u gynekologa (tlak, moč, otoky a poslech srdíčka miminka). Můžeš si ke mě přijít odpočinout na relaxační masáž a můžeš navštívit některý z mých předporodních kurzů. A pokud je vše v pořádku, až přijde den D, nebo spíš den P, porodíš přirozeně v mé péči. Třeba do porodního bazénku, jako dnes ráno jedna žena.


To zní skvěle. Do porodního bazénku v porodnici?

Do porodního bazénku doma. I když pan ředitel říkal, že ho můžem zkusit nafouknout i u nás, pokud se tam vejde.


Je podle tebe možný přirozený porod v porodnici?

Řekla bych, že přirozenost porodu vychází z přirozenosti té které konkrétní ženy. To, v čem se některá cítí přírozeně, je pro jinou nemyslitelné. Pokud budeme brát jako přirozený porod ten, který se rozběhne spontánně a do kterého není třeba nijak zasahovat, pak myslím, že to možné je. Jenom nevím, jestli v Čechách taková porodnice existuje.

Některé už se tomu ideálu snaží hodně přiblížit, např. v našich končinách Český Krumlov. Tam vnímám velký posun i během těch posledních dvou let, co tam chodím ženy doprovázet. Dříve jsme personál museli prosit, aby nechali dítě na matce alespoň půl hodiny, než ho odnesou zvážit, dnes už jí ho klidně nechají celé 2 hodiny a zváží si ho pak sama na oddělení šestinedělí.


Tak vidíš, ale zdá se, že ty přesto máš pořád lepší pocit z porodů doma. Jaká je současná situace, co se týče domácích porodů?

Ano, to je pravda. Situace ohledně domácích porodů se v ČR za poslední 2 roky moc nezměnila. Velkou naději jsme vkládali do případu, který se řešil u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, a ačkoli soud uznal právo žen na svobodnou volbu místa porodu, rozhodl se nehodnotit v tomto směru českou legislativu, takže jsme se zase nikam neposunuli. Naši právníci to ale zatím nevzdávají, takže bude případ projednávat ještě Velký senát.

Je to tedy stále tak, že žena si může dle zákona svobodně vybrat, kde chce rodit, a porodní asistentka ji může (a má k tomu kompetence) k porodu doma doprovodit. Ovšem za předpokladu, že s sebou má určité vybavení dané vyhláškou. To ovšem není reálné splnit, neboť jsou tam mj. i přístroje, které se běžně nachází na porodním nebo operačním sále a ani porodní domy či porodní centra v zahraničí některé z těchto přístrojů nevlastní.

Pro mnoho žen je tedy velmi obtížné sehnat porodní asistentku, která je ochotná je k domácímu porodu doprovodit. Až na pár výjimek se o nich nikde nepíše, nemluví, do telefonu vám to nikdo neřekne. Takovým ženám bych poradila - hledejte porodní asistentku i tam, kde zdánlivě není.


Elegantní způsob, jak zakázat něco, co zakázat nejde. Téma domácích porodů je velmi ožehavé. Přitom na západ od nás patří mezi stejně respektovanou volbu jako porody v porodnici. Ty otevřeně přiznáváš, že doprovázíš ženy k domácím porodům... Jaký postih ti vlastně hrozí a za co přesně?

Nejdříve jsem se snažila to z pochopitelných důvodů tajit. Ale ono to dost dobře nejde, dříve nebo později se někdo prořekne a pak už je to spíš taková veřejná šuškanda. Dle vyhlášky hrozí až milionová pokuta za to, že nemám ty přístroje. Jak se říká, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde, takže by se jistě našlo i něco dalšího. Paradoxem je, že pokud bych odmítla poskytnout pomoc ženě, která např. začne překotně rodit ve vlaku, budu za to souzená taky, přístroje nepřístroje. Takže prostě všechny mé ženy rodí překotně a je to.


Hani a nad porodnicemi lámeš hůl? Z toho, co říkáš, vnímám zklamání...

Ne, to určitě ne. V té, kde pracuji, je to asi hudba budoucnosti, ale z Krumlovské porodnice jsem nadšená. Stále doufám, že se mi jednou podaří pana primáře přesvědčit, že už nejsem pro externí spolupráci tak mladá a bez zkušeností. Pořád mi tu ale schází porodní domy, i když i na tom se v zákulisí intenzivně pracuje.


Proč vlastně pracuješ v porodnici, když to není přesně to, co by sis představovala?

V porodnici pracuji, abych si udržovala odbornou praxi a abych měla na nájem. Časem bych se ale ráda věnovala jen komunitní péči. Nevzdávám se snu otevřít v jižních Čechách porodní dům, zároveň ale začínám přicházet do věku, kdy je čas pomýšlet na založení vlastní rodiny. Uvidíme, co z toho se podaří uskutečnit dříve.


V podstatě děláš přesně to, co jsi chtěla. Máš svoji poradnu, staráš se o ty "své" ženy v těhotenství a pak jsi s nimi u porodu. Doma nebo v porodnici, podle toho, kde si ony přejí. Jsi spokojená?

Je ještě mnohé co zlepšovat. K úplné spokojenosti mi chybí právě ta podpora a zakotvení v systému péče o ženu, spolupráce s lékaři a zdravotnickými zařízeními. Dokáže mě přivést k šílenství, když si žena prožije pohodové těhotenství, podaří se jí porodit dle jejích představ a pak jí odmítne pediatr zkontrolovat miminko, protože rodila doma. I když je to ze zákona jeho povinnost.

Má práce mě ale obrovsky baví a naplňuje, nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného. Největší odměnou a zároveň motivací a hnací silou jsou pro mě zpětné vazby od spokojených rodičů. Některé reference na webu mi až vehnaly slzy do očí. Každý porod je jedinečný a neopakovatelný a já jsem vždy moc vděčná za příležitost být přítomná tomuto zázraku.


Je něco, co bys nám ženám ráda sdělila, něco na co jsem se nezeptala?

Na závěr bych ženám a jejich partnerům chtěla vzkázat, aby opravdu pečlivě zvážili, kde a s kým budou rodit, protože kdo se jen na malou chvíli stane součástí příchodu jejich děťátka na svět, stane se navždy součástí jeho života.

A hlavně, ničeho se nebojte! Porod je báječná věc a vaše tělo je zrozené k rození.


Rozhovor v lednu 2015 připravila Veronika Vojáčková, dula a lektorka
Více informací o Hance Brožové, její práci i kontakty najdete na jejích krásných stránkách.