Jak se při porodu uvolnit?

"Uvolni se a nech to na mně, já vím jak". Takovou odpověď by pravděpodobně dostala od svého miminka každá těhotná žena, kdyby se ho do bříška zeptala na to, co má při porodu dělat. Uvolnění je totiž tím pravým klíčem k hladkému, krásnému a třeba i úplně bezbolestnému porodu.

Když je to tak jednoduché, proč drtivá většina českých žen rodí špatně? Proč tak často potřebujeme pomoc ve formě různých zákroků a medikamentů? A proč nás porod bolí?

Protože s uvolněním máme obrovský problém. Nedokážeme zůstat v klidu a pohodě v tak extrémní a vypjaté situaci, kterou pro většinu z nás rození miminka představuje. Co nám vlastně brání zůstat při porodu klidná a uvolněná a jak z toho ven?

Problém číslo 1 - Naše očekávání

V západní společnosti jsme zapomněli, co je při porodu normální. Těhotenství bereme tak trochu jako nemoc a porod jako její léčbu. Dříve si ženy mezi sebou předávaly zkušenosti a podporu v tom, jak dobře zvládnout jedinečný ženský úkol, kterým přivádění dětí na svět bezesporu je. Měly hodně dětí a tak prostě věděly jak. Už malá holčička mohla pozorovat svojí mámu nebo tety při péči o prcky a přirozeně je napodobovala.

Dnes je tomu jinak. Žijeme osaměle a o těhotenství se začneme upřímně zajímat, až když se týká nás samotných. Nemáme koho a co napodobovat. Můžeme čerpat jen z vlastních zkušeností a ty nejsou většinou příliš posilující. Už samotný příchod na svět byl pro většinu z nás traumatem. Rodili jsme se v době, která zrovna porodům a individuálním ženským potřebám moc nepřála. Všechny maminky to měly tak nějak stejně - s minimem informací, vystrašené, osamělé, za zdmi nehostinných socialistických porodnic. A tak místo toho, aby nám pak předaly představu o porodu jako něčeho radostného, co dobře zvládneme, většinou nás vědomě či nevědomě straší: "Přežila jsem to já, přežiješ to taky!". Naše představy o zázraku zrození jsou tak hodně zkreslené a naše očekávání není příliš optimistické. Porod považujeme za něco, co musíme vytrpět pro to, abychom měly miminko. Naše odtržení od přirozených procesů je dokonce tak velké, že roste počet žen, které se bojí porodu natolik, že se raději rozhodnou být bezdětné.

Řešení - Změňte svoje očekávání

Nic vás to nebude stát a můžete začít hned teď. Očekávejte jednoduše to nejlepší... Protože ať už tomu věříte nebo ne, vy sama si vytváříte svou vlastní realitu, vy řídíte svůj svět - svými myšlenkami. Naše mysl má ráda vyšlapané cestičky a my si bohužel často denodenně vyšlapáváme pěkně nepříjemnou dálnici plnou potíží, komplikací a utrpení. Většinou se pídíme po tom, co všechno se může pokazit a stát špatného a pochybujeme, že zrovna nás by mohlo potkat to dobré, jednoduché, radostné... Ale tudy cesta k úspěchu nevede.

Obklopte se lidmi, kteří vás podpoří v tom, co si přejete vy, čtěte si knihy, které vás pozitivně naladí, poslouchejte radostné porodní příběhy, čerpejte ze zkušeností žen, které prožily přirozené bezbolestné porody, protože i taková může být vaše realita. Zkuste si každý den najít chvilku jen pro sebe a své děťátko a podrobně si představovat, jak váš porod krásně probíhá, jak jsou vaše kontrakce příjemné, jak se krásně otevíráte a nakonec se vítáte se svým nádherným spokojeným miminkem a láskyplně ho kojíte. Nebojte se zajít do detailů a hlavně všechno prodchněte velkou radostí a láskou. Až přjde den "D", bude pro vás snadné najet na "autopilota" a krásně porodit.

Problém číslo 2 - Strach

Nejvíce ze všeho se bojíme všeho, co neznáme. O těhotenství a porodech opravdu nevíme mnoho. Ať už vědomě nebo podvědomě tak informace nasáváme ze všech stran, chceme být dobře připravené a pro své dítě udělat maximum. Zkušenosti kamarádek, rady lékařů, články v časopisech, filmy a různé televizní pořady - tam všude získáváme přehled o tom, co nás čeká a nemine. Většinou se ale nejedná o právě pozitivní a optimistická sdělení. Co nesmíme zanedbat..., co nám hrozí když..., jak je co nebezpečné... A protože největší obavu máme právě z toho, že bychom něco udělaly špatně a miminku ublížily, jsme výborným terčem všech těch "dobře míněných" rad, vystrašíme se velmi snadno.

Nevýhodou strachu je, že nás paralyzuje. Když se bojíme, nerozhodujeme se svobodně, snažíme se jen vyhnout nebezpečí, o kterém se domníváme, že nám hrozí. A všechny strachy mají zase jeden společný jmenovatel - škodí nám tím, že vyvolávají stres.

Řešení - Zbavte se svých strachů

Obecně panuje přesvědčení, že nás strachy chrání. Myslíme si, že když se ničeho nebudeme bát, budeme se bezhlavě vrhat do dobrodružství, která nás ohrožují. V některých případech to možná platí, ale čím jsme starší, tím více strachů a obav na sebe nabalíme. A když se podíváme na jejich pravou podstatu, zjistíme, že drtivá většina z nich ani nejsou naše - bojíme se toho, co nám někdo řekl, co jsme viděli v televizi, četli v novinách, toho, co prožila sousedka. Případně toho, co jedna paní povídala... Ale to nejsou vlastně původně vůbec naše myšlenky, my jsme se jen rozhodli je přijmout za svoje. Kdybychom měli jinou sousedku nebo koukali na jiný pořad, měli bychom úplně jiné strachy. My sami rozhodujeme, čeho se budeme bát a čeho ne.

Proto nevěřte nikomu, kdo vám bude říkat, že nemůžete nebo nedokážete porodit (ať už budou jeho argumenty jakkoliv přesvědčivé) a nevěřte nikomu, kdo vás bude strašit. Ženské tělo je dokonale vybavené a připravené na porod, jen mu v tom nesmíme bránit. Všechno podrobujte důslednému zkoumání, nenechte se paralyzovat. Obavy druhých lidí se vás netýkají, můžete si je třeba sama pro sebe označovat nálepkou "Blbost" a házet do koše. Je možné, že se vás ještě někdy někdo dotkne a vy se začnete bát, což velmi rychle poznáte podle nepříjemného pocitu. Ale už jen tím, že si své myšlenky uvědomíte, podíváte se jim zpříma do očí, mluvíte o nich s druhými lidmi, zjistíte, že jste z téhle hry na svět plný nebezpečí venku.

Vzpomeňte si na pohádku o Hloupém Honzovi, on totiž vůbec nebyl hloupý, jen neměl z ničeho strach. Do všeho se vrhal bez pochyb a dlouhého dumání a věřil, že všechno dobře zvládne. A pokaždé uspěl a když náhodou ne, nedělal si z toho velkou hlavu a šel s úsměvem dál. Řešte to co příjde, až když to příjde. Zbavte se návyku dumat dopředu, co budete dělat když... Stejně to teď nevymyslíte a jen se zbytečně stresujete.

Nebojte se zbavit svých strachů, můžete to začít trénovat v běžném životě a ověřovat si, kdy se vám daří lépe - jestli se strachem nebo bez něj.

Problém číslo 3 - Stres

Stres je automatickou prastarou reakcí našeho těla na jakékoliv ohrožení, ať už skutečné nebo jen to domnělé. Když se necítíme bezpečně, srdce začne pumpovat rychleji krev, naše končetiny se více prokrví, zrychleně dýcháme. Jsme výborně připraveni zaútočit nebo utéct. Problémem stresu při porodu je to, že dělohu v ohrožení nepotřebujeme a tak se odkrví. Porodní asistentky by mohly vyprávět o bílých dělohách rodících žen. Tam, kde neproudí krev, také není dostatek kyslíku a proto tak často můžeme ve vyprávění žen slyšet o "tísni plodu" a nutnosti okamžitého zásahu lékařů. Děloha, která nemá dostatek kyslíku totiž nemůže dobře pracovat a samozřejmě ani kyslíkem zásobovat miminko, které je v ní. Vlivem stresu je navíc v křeči a nemůže se stahovat tak, jak má. Porod pak ženu bolí. Porodní proces, který v klidu a bezpečí probíhá sám od sebe, se ve stresu zpomalí nebo úplně zastaví.

Řešení - Minimalizujte svůj stres

Většina nepříjemných pocitů při porodu vzniká proto, že se najednou ocitáme v situaci, která je pro nás neznámá a proto nepříjemná. V této hluboce intimní chvíli najednou vstupujeme do cizího prostředí mezi cizí lidi. Krásný porod lze bez nadsázky srovnat s krásným milováním a to se také neobejde bez uvolnění a intimní láskyplné atmosféry.

Seznamte se proto s tím, co vás čeká. Zjistěte si dostatek takových informací a zkušeností, které právě vás uklidní. Tak, aby až začne porod, jste se mohla v absolutním klidu uvolnit a nemusela řešit nic kolem. V tomto případě platí víc než kdy jindy, že štěstí přeje připraveným. Vyberte si porodnici, zajděte si do ní, vyptejte se na místní rutinní zvyklosti, zvažte, kdo by měl být příchodu vašeho miminka na svět přítomen. Nebojte se ujasnit si svá přání a říkat si o to, co je vám příjemné a co není. Ve většině porodnic už jsou na individuální potřeby rodiček připraveni reagovat, jen ženy si zatím nezačaly samy říkat.

A nakonec - naučte se relaxovat, dokonale se uvolnit za každých okolností. Nikdo a nic vás nerozhodí, pokud budete klidná uvnitř, vybavená vlastní vnitřní jistotou. Když se neumíte uvolnit v běžném životě, těžko vám to najednou půjde při porodu. Ideální jsou proto relaxační nahrávky, které vás provedou uvolněním a můžete je poslouchat i při samotném porodu. Odříznout se od okolního světa a jen celý zázrak rození pozorovat a užít si ho se svým miminkem - to vás nabije neskutečnou posilující energií a pomůže vám navázat silný a láskyplný vztah s vaším děťátkem.

Každý krásný vztah totiž začíná krásným milováním. A vy a vaše miminko si zasloužíte to nejlepší!